Interní protikorupční program

Cílem interního protikorupčního programu Vyšší policejní školy a Střední policejní školy Ministerstva vnitra v Praze (dále jen “IPP“) je zcela odstranit nebo v maximální možné míře omezit předpoklady pro vznik korupčního jednání, a to stanovením konkrétních zásad, postupů a opatření. IPP zejména nastavuje účinné kontrolní a vyhodnocovací mechanismy, tím snižuje možnost výskytu korupčního jednání a zvyšuje pravděpodobnost jeho odhalení.

IPP byl zpracován v návaznosti na pokyn ministra vnitra ze dne 30. srpna 2019, kterým se vydává Rezortní interní protikorupční program Ministerstva vnitra č. 33/2019 a v návaznosti na pokyn ředitele školy (dále jen „PŘŠ“), decentralizovaný systém řízení rizik Vyšší policejní školy a Střední policejní školy Ministerstva vnitra v Praze, v platném znění. 

I. Úvodní část

Pojem korupce ve veřejné správě

V prostředí veřejné správy je korupce vnímána převážně ve formě přijímání a předávání úplatků, protislužeb, klientelismu nebo nepotismu. Jedná se však o mnohem širší a velmi nebezpečný společenský jev, který negativně zasahuje do vědomí lidí a způsobuje ve společnosti zejména morální, ale i ekonomickou újmu. Korupci lze charakterizovat jako vztah dvou stran, kdy jedna strana poruší své povinnosti tím, že zneužije svěřenou pravomoc, za což získá neoprávněné zvýhodnění pro sebe nebo pro jiného, a to z vlastního podnětu nebo z podnětu druhé strany. Mezi jednáním spočívajícím v porušení povinnosti a následkem, kterým je neoprávněné zvýhodnění sebe nebo jiného, existuje vždy příčinná souvislost. Z hlediska subjektivní stránky u všech forem korupčního jednání musí jít o úmyslné jednání s cílem přivodit sobě nebo jinému nezaslouženou výhodu, neoprávněný prospěch a podobně.

Korupcí se rozumí nejen žádost, nabídka, poskytnutí či přijetí úplatku, nýbrž za korupci je nutno obecně považovat každé jednání, jehož cílem je získání jakékoli neoprávněné výhody, a to prostřednictvím ovlivnění jednání nebo rozhodování osoby, která je nadána potřebnou pravomocí. Samotný úplatek pak může být jak povahy majetkové, tak i nemajetkové. Úplatkem je proto nutno rozumět nejen poskytnutí určité finanční částky (peněz), ale i poskytnutí věcí, služeb či informací.

Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „TZ“) obsahuje přesně stanovené trestné činy, z nichž se některé dají podřadit pod definici korupce. Nejtypičtějšími příklady takových trestných činů jsou: přijetí úplatku (§ 331 TZ), podplacení (§ 332 TZ) a nepřímé úplatkářství (§ 333 TZ). Na korupční jednání bývají často navázány i další trestné činy, mezi kterými možno jmenovat zneužití pravomoci úřední osoby (§ 329 TZ), neoprávněné nakládání s osobními údaji (§ 180 TZ), porušení povinnosti při správě cizího majetku (§ 220 TZ), zjednání výhody při zadávání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě (§ 256 TZ), pletichy při zadání veřejné zakázky a při veřejné soutěži (§ 257 TZ) apod.

 Základní části IPP

IPP je nástrojem a návodem k vytváření a posilování protikorupčního klimatu a k řízení rozpoznaných rizik korupce. IPP je postaven na pěti základních pilířích boje s korupcí:

IPP je souborem protikorupčních opatření, jejichž cílem je minimalizovat korupční příležitosti (rizika) a zamezit v maximální možné míře vzniku možného korupčního jednání. Navazuje na PŘŠ, decentralizovaný systém řízení rizik Vyšší policejní školy a Střední policejní školy Ministerstva vnitra v Praze, v platném znění.

II. Zvláštní část

1. Vytváření a posilování protikorupčního klimatu

Sledovaným cílem IPP je minimalizovat motivaci pracovníků ke korupčnímu jednání a zvyšovat u nich povědomí, že pokud se ke korupci uchýlí nebo se budou podílet na vytváření korupčního prostředí, budou brzy odhaleni a potrestáni. Pracovní prostředí odmítající korupční jednání a zdůrazňující loajální vztah pracovníka k zaměstnavateli a majetku státu a hrdost na výkon svého zaměstnání / služby ve prospěch veřejnosti je jedním z nejvýznamnějších prostředků prevence korupce. Podpůrně působí vzdělávací proces, pravidla etiky pracovníků, osobní příklad vedoucích pracovníků, a jak už bylo uvedeno výše, i účinný vnitřní kontrolní a řídicí systém.

K vytvoření a posilování protikorupčního klimatu se ve VPŠ a SPŠ MV v Praze uplatňují tyto postupy a pravidla:

     1.1  Propagace protikorupčního postoje vedoucími pracovníky

Propagace protikorupčního postoje, kdy všichni vedoucí pracovníci VPŠ a SPŠ MV v Praze při výkonu práce / služby trvale uplatňují aktivní protikorupční postoj. Jeho součástí je zejména:

• bezúhonnost,
• dodržování obecně závazných a interních předpisů,
• příkladné plnění povinností,
• dodržování etických zásad předcházení korupci,
• nenadržování pachatelům trestných činů, přestupků a jiných protiprávních jednání,
• zdůrazňování loajality k majetku zaměstnavatele – České republiky,
• vyvozování adekvátních kázeňských nebo kárných opatření vůči pracovníkům, kteří se prokazatelně dopustili korupčního nebo jiného protiprávního jednání nebo se podíleli na vytváření korupčního prostředí,
• všichni vedoucí pracovníci aktivně spolupracují na prošetřování jakýchkoli indicií korupčního jednání, které sami zjistili nebo o nich byli kýmkoli informováni.

     1.2  Pravidla etiky

Pravidla etiky stanovují chování a povinnosti pracovníků školy, která nevyplývají z platných právních předpisů či z dalších interních aktů řízení. Jejich implementace spočívá v aktivní propagaci a vyhodnocování jejich účinnosti. Pracovníci školy jsou povinni při výkonu svých práv a povinností vyplývajících ze služebního, základního pracovněprávního vztahu, případně ze vztahu na základě dohody konané mimo pracovní poměr jednat v souladu s pravidly etiky.

Všichni vedoucí pracovníci aktivně propagují PŘŠ, etický kodex pracovníka Vyšší policejní školy a Střední policejní školy Ministerstva vnitra v Praze, v platném znění (dále jen „Etický kodex“).

Nově přijatí pracovníci školy jsou bezprostředně po nástupu pověřeným pracovníkem personálního oddělení seznámeni s Etickým kodexem a IPP.

      1.3  Vzdělávání pracovníků školy

Vzdělávání probíhá na škole formou vstupního a periodického protikorupčního školení (Problematika korupce pro pracovníky VPŠ a SPŠ MV v Praze) prokazatelným způsobem, prostřednictvím e-learningu.

     1.4  Systém pro oznámení podezření na korupci

S cílem usnadnit pracovníkům možnost oznámit podezření na korupci jsou nastaveny následující efektivní postupy.

K podání oznámení podezření na korupci lze využít: 

1. schránku pro příjem oznámení podezření na korupci, která je umístěna v areálu školy, v krytém venkovním prostoru budovy č. 10 (dozorčí školy) vedle terminálu docházkového systému na místě bez kamerového dohledu, která umožňuje anonymně oznamovat korupci;
2. listinné oznámení, které je možno zaslat na adresu: VPŠ a SPŠ MV v Praze, Pod Táborem 102/5, Hrdlořezy, 190 24, Praha 9 s tím, že obálka obsahující oznámení bude označena slovy „PROTI KORUPCI“;
3. e-mailovou adresu: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.;
4. telefonní linku: +420 234 145 312.

Výběr oznámení ze schránky pravidelně zajišťuje kancelář ředitele školy. Na e-mailovou adresu i telefonní linku je upozorněno na webových stránkách školy. Oznámení přijímá pracovník podatelny kanceláře ředitele školy. V případě nepřítomnosti vedoucího kanceláře ředitele školy oznámení zpracovává zastupující pracovník.

Kancelář ředitele školy, která oznámení přijímá, dodržuje tato pravidla:  

1. zaručuje anonymitu oznamovatele,
2. vyhodnocuje relevantnost přijatého oznámení,
3. určuje stupeň závažnosti relevantních oznámení,
4. stanoví, popřípadě konzultuje další postup podle stupně závažnosti oznámení,
5. vede evidenci podání pro statistické zpracování,
6. navrhuje nápravné opatření na základě zjištěných skutečností.

     1.5  Ochrana oznamovatelů

Po přijetí oznámení o korupci je uplatňován princip ochrany oznamovatelů s tím, že oznamovatel nesmí být v souvislosti s učiněným oznámením postižen, znevýhodněn nebo vystaven nátlaku.  Negativní dopady ponese oznamovatel v případě, pokud se prokáže, že oznámení bylo zcela jednoznačně smyšlené s cílem způsobit újmu konkrétní fyzické či právnické osobě.

Vůči pracovníkům školy, kteří se prokorupčního jednání dopustili, budou neodkladně vyvozována kázeňská opatření.

      2.  Transparentnost

Transparentnost umožňuje veřejnou kontrolu nad hospodařením školy a současně zvyšuje pravděpodobnost odhalení korupce, a tím odrazuje od korupčního jednání.

      2.1  Zveřejňování informací o veřejných prostředcích

O zveřejnění informací je třeba uvažovat také v souvislosti s činnostmi, které mohou být dotčeny korupčními riziky (zadávání veřejných zakázek, přijímací řízení ke studiu, maturity, poskytování ubytování apod.). Zveřejňování informací o veřejných prostředcích je prováděno průběžně v souladu s platnými právními předpisy a zahrnuje:

• informace vztahující se k výběru dodavatelů, včetně veřejných zakázek - (https://nen.nipez.cz/profil/VPSaSPSMVvPraze)
• informace vztahující se k nakládání s majetkem státu, s nímž má škola právo hospodařit - (https://www.nabidkamajetku.cz)
• informace o uskutečněných veřejných zakázkách včetně veřejných zakázek malého rozsahu - (https://nen.nipez.cz/profil/VPSaSPSMVvPraze)
• uzavřené smlouvy s plněním nad 50 000 Kč bez DPH, případně smlouvy uzavřené na dobu neurčitou, včetně jejich dodatků - (https://smlouvy.gov.cz/)
• podmínky a výsledky přijímacího řízení - (https://www.skolamv.cz/uchazeci.html)
• informace o maturitní zkoušce - (https://www.skolamv.cz/studujici.html)

     2.2  Zveřejňování informací o systému rozhodování

Jedná se o informace zajišťující pracovníkům a další veřejnosti transparentní aktivní zpřístupňování informací o struktuře a kompetencích při rozhodování ve VPŠ a SPŠ MV v Praze. Zveřejňování je prováděno průběžně v souladu se zákonem č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů a zahrnuje: informace o organizační struktuře školy s kontakty na vedení školy a vedoucí pracovníky.

(https://www.skolamv.cz/kontakty.html)

      2.3  Sjednocení umístění protikorupčních informací na webových stránkách

Ke zvýšení transparentnosti přispělo sjednocení místa na webových stránkách školy, kde jsou zveřejněny základní informace o boji s korupcí. Informace včetně IPP, jsou trvale zpřístupněny na webových stránkách školy:

https://www.skolamv.cz/uredni-deska/povinne-zverejnovane-informace/98-boj-proti-korupci.html

   

      3.   Řízení korupčních rizik, monitoring kontrol, interní audit

Aktivní řízení korupčních rizik spolu s manažerskou odpovědností za účinné nastavení kontrolních mechanismů v rizikových oblastech je základním nástrojem boje s korupcí.

       3.1  Řízení a hodnocení korupčních rizik

Při řízení a hodnocení korupčních rizik se v celém rozsahu uplatní metodické postupy stanovené v PŘŠ, decentralizovaný systém řízení rizik Vyšší policejní školy a Střední policejní školy Ministerstva vnitra v Praze, v platném znění. Identifikovaná korupční rizika a jejich významnost eviduje pověřený pracovník kanceláře ředitele školy v tabulce rizik umístěné na SharePointu à Zaměstnanci à Rizika VPŠ a SPŠ MV v Praze.

Korupční rizika jsou součástí analýzy veškerých rizik rozpoznaných v zabezpečovaných procesech a činnostech ve smyslu ustanovení § 25 odst. 1 a 4 zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů. Aktualizace rizik, včetně postupů vedoucích k minimalizaci negativních dopadů pro případ zapůsobení těchto rizik, je zajišťována jednotlivými vlastníky procesů (jednotlivé organizační články školy), přičemž vyhodnocení jednotlivých rizik provádí pověřený pracovník kanceláře ředitele školy, a to formou písemné zprávy předkládané vedení školy a auditorovi školy vždy do 30. listopadu příslušného kalendářního roku.

Každý vedoucí pracovník školy zahrnuje do kontrol, které provádí v rámci své běžné řídící kontroly, také kontroly zaměřené na plnění dodržování protikorupčních opatření. Tyto kontroly jsou zahrnuty do systému vnitřních kontrol, který je nastaven v PŘŠ, vnitřní kontrolní řád VPŠ a SPŠ MV v Praze, v platném znění (dále jen „Vnitřní kontrolní řád“). Monitoring provádění kontrol dle Vnitřního kontrolního řádu zajišťuje vedoucí kanceláře ředitele školy.

V rámci vypracování návrhu každého nového PŘŠ, zpracovatel PŘŠ provádí analýzu, zda navrhovaný PŘŠ obsahuje kontrolní mechanizmy a nenapomáhá vytváření prokorupčního prostředí.

       3.2  Monitoring kontrolních mechanismů odhalujících korupci

Kontrolní mechanismy v oblastech korupčního rizika podléhají průběžnému testování z hlediska toho, jak jsou účinné pro zabránění nebo odhalení korupčního jednání. Na základě výsledků tohoto testování jsou přijímána opatření posilující kontrolní mechanismy.

V rámci vypracování návrhu každého nového PŘŠ, zpracovatel PŘŠ provádí analýzu, zda navrhovaný PŘŠ obsahuje kontrolní mechanizmy a nenapomáhá vytváření prokorupčního prostředí.   

      3.3  Prošetřování rizikových oblastí

V případě, že je definována oblast rizika stupněm významnosti „Kritický“, zajistí vedoucí pracovník odpovídající za danou oblast prošetření s cílem identifikovat a vyhodnotit skutečnosti nasvědčující výskytu korupčního jednání. 

       4.  Postupy při podezření na korupci

       4.1  Postupy při prošetřování podezření na korupci

Kancelář ředitele školy bezodkladně prošetří relevanci každého oznámeného nebo jinak zjištěného podezření na korupci. Součástí prošetření je ověření rozsahu korupčního jednání. Prošetřování má za cíl shromáždit důkazy potřebné k posouzení, zda ke korupci skutečně mohlo dojít a zda vzniká podezření na porušení zákona.

V podmínkách VPŠ a SPŠ MV v Praze je místem pro přijímání a vyřizování podnětů indikujících podezření na korupční jednání kancelář ředitele školy, není-li oznámení o podezření na korupci podáno orgánu činnému v trestním řízení. Kancelář ředitele školy oznámení příjme, zaeviduje do předepsané evidence v rámci spisové služby, potvrdí příjem neanonymního podání, provede právní analýzu (kvalifikaci) a podle jejího závěru rozhodne o dalším postupu (např. předání orgánům činným v trestním řízení, případně provede vlastní šetření).

Kancelář ředitele školy přijímá oznámení o podezření z korupce ve všech formách – listinné, elektronické, telefonní, osobní doručení, nebo učiněné ústně do čestného prohlášení nebo úředního záznamu, včetně anonymního oznámení. U elektronické formy oznámení korupce lze využít
k tomu zřízenou e-mailovou adresu Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript., případně telefonickou formu (tel.: +420 234 845 312).

Analýza přijatého oznámení o podezření z korupčního jednání probíhá ve dvou
na sebe navazujících stupních:

a) úvodní posouzení relevance oznámené informace, zejména ve vztahu k případné trestní odpovědnosti,

b) postoupení nebo prověření oznámené informace.

V rámci úvodního posouzení kancelář ředitele školy ověří, zda je oznámení relevantní a zda ve věci nejde o podezření z trestného činu. Za tímto účelem zejména v nejednoznačných případech lze požádat o konzultaci orgán činný v trestním řízení, a to buď policejní orgán, nebo státního zástupce. V této fázi, tj. ve fázi konzultace, není nutné sdělovat identitu oznamovatele, je-li známa.

V případě, že bude zřejmé nebo z konzultace vyplyne, že ve věci jde o podezření
z trestného činu, je zákonnou povinností postoupit podání orgánu činnému v trestním řízení. V těchto případech však není možno zatajit identitu oznamovatele, nicméně
je možné požádat policejní orgán, aby s podáním nakládal s maximální opatrností.

O postoupení podání bude informován pouze oznamovatel, je-li znám. Informování vedoucích pracovníků za účelem přijetí věcných, organizačních nebo personálních opatření bude prováděno v koordinaci s policejním orgánem tak, aby nedošlo ke ztížení nebo zmaření účelu trestního řízení.

V případě, že se nejedná o podezření z trestného činu a vedoucí kanceláře ředitele školy dospěje k závěru, že danou věc je třeba došetřit, toto může provést sám nebo požádá o provedení mimořádné supervize interního auditora. V případě, že je šetřením zjištěno podezření z trestného činu je nutné bezodkladně postoupit věc spolu s důkazním materiálem orgánům činným v trestním řízení.

Za školu je oprávněn podat trestní oznámení ředitel školy.

Pokud je oznámení korupce podáno konkrétním oznamovatelem a je-li po prošetření postupováno dalším orgánům, bude o postoupení oznamovatel informován vedoucím kanceláře ředitele školy. Oznamovatel bude rovněž informován v případě, že prošetření nepotvrdí podezření na korupci. Informovanost oznamovatele zajistí vedoucí kanceláře ředitele školy, a to postupem, který umožní skrýt identitu oznamovatele.

Pokud oznámení o korupci bude zcela jednoznačně smyšlené a po prošetření bude hodnoceno zcela jednoznačně tak, že oznamovatel měl jako jediný cíl způsobit újmu konkrétní fyzické či právnické osobě, bude vždy uváženo, zda nedošlo k pomluvě.

Vedoucí kanceláře ředitele školy je osobně odpovědný za skrytí identity oznamovatele korupce a zdrojů informací, ze kterých bylo podezření zjištěno. V případě anonymních oznámení nečiní žádné kroky ke zjištění této identity.

V případě odhalení korupčního jednání je dodržován postup při prošetření, který
je v souladu s platnými právními předpisy a interními akty řízení.

     4.2  Následná opatření

K zamezení opakování korupčního jednání nebo k zajištění jeho včasného odhalení v budoucnu jsou následně přijímána nápravná opatření. Následná opatření se uskutečňují ve třech rovinách:

-    náprava vnitřních procesů,

-    kázeňská opatření a opatření v případě porušení pracovní / služební povinnosti,

-    řešení a vymáhání vzniklých škod.

Vzniklé škody jsou řešeny a vymáhány na základě rozhodnutí ředitele školy.

K zamezení opakování korupčního jednání či jeho včasnému odhalení jsou přijímána nápravná opatření spočívající v úpravě vnitřních procesů pravidelného hodnocení korupčních rizik vedoucími pracovníky a opatření s cílem snížení jejich významnosti a dopadu.

Vedoucí kanceláře ředitele školy zajistí v případě, že škola bude dotčena prokázanou korupcí, analýzu příčin vzniku korupční události a v návaznosti na ni i případnou úpravu v systému kontrol prováděných vedoucími pracovníky školy tak, aby se zamezilo opakování korupce.

V případě, že škola (její pracovníci) bude dotčena prokázanou korupcí, zorganizuje pověřený pracovník kanceláře ředitele školy posouzení správnosti a úplnosti identifikace korupčních rizik a správnosti stanovení jejich významnosti. Pověřený pracovník kanceláře ředitele školy výsledky posouzení promítne do Rizik VPŠ a SPŠ MV v Praze umístěných na SharePointu (Zaměstnanci -> Rizika VPŠ a SPŠ MV v Praze).

     5.  Vyhodnocování IPP

     5.1  Shromáždění údajů a vyhodnocení IPP jednotlivými organizačními články školy

Vyhodnocení účinnosti IPP je zaměřeno na plnění všech jeho částí (jak kvalitativně, tak kvantitativně), na účinnost tohoto plnění a na implementaci nápravných opatření. Shromáždění údajů a vyhodnocení probíhá každoročně.

Pro sledování významnosti identifikovaných korupčních rizik se využívají postupy stanovené v PŘŠ, decentralizovaný systém řízení rizik Vyšší policejní školy a Střední policejní školy Ministerstva vnitra v Praze, v platném znění.

Všichni členové vedení školy zajistí za jimi řízený organizační článek zpracování podkladu pro každoroční vyhodnocení IPP a do 31. 10. podklad odešlou pověřenému pracovníkovi kanceláře ředitele školy. V podkladu vyhodnotí roční období, tj. období od uplynulého hodnocení a uvedou zejména následující uvedené skutečnosti:

1. počet a charakter případů, ve kterých byly v hodnoceném období identifikovány indicie nasvědčující na vznik korupce, včetně způsobu řešení; a z toho počet, charakter a způsob řešení oznámení o korupci přijatých v hodnoceném období;
2. stav plnění opatření a úkolů, uvedených v článcích 3 až 5 tohoto IPP (jednotlivě ke každému opatření nebo úkolu, v relevantních případech i číselné údaje; uvádí se stav ke dni hodnocení);
3. opatření omezující korupci, přijatá a realizovaná v hodnoceném období nad rámec úkolů a opatření uvedených v tomto IPP.

IPP je pravidelně aktualizován a zveřejněn na webových stránkách školy.

https://www.skolamv.cz/uredni-deska/povinne-zverejnovane-informace/98-boj-proti-korupci.html

     5.2  Zpráva o vyhodnocení IPP

Každoročně je pověřeným pracovníkem kanceláře ředitele školy vyhotovena zpráva, která vyhodnocuje IPP. Interní auditor na základě podkladů od pověřeného pracovníka kanceláře ředitele školy vypracuje výroční vyhodnocení plnění IPP, a to vždy jedenkrát za dva roky (liché roky).

Interní auditor předá výroční vyhodnocení IPP řediteli školy k projednání v rámci porady vedení a k případnému přijetí dodatečných opatření proti korupci.  Výsledky a informace z projednání zprávy na poradě vedení jsou dále cestou členů vedení školy přeneseny ostatním vedoucím pracovníkům školy, kteří jsou tak každoročně prokazatelným způsobem seznámeni s aktuálním IPP a s jeho vyhodnocením.

Pověřený pracovník kanceláře ředitele školy zajistí, aby zpráva vyhodnocující IPP byla vyhotovena nejpozději v termínu do 30. listopadu příslušného kalendářního roku byla odeslána auditorovi školy, který ji v každém sudém kalendářním roce v termínu do 15. ledna zašle na kancelář státního tajemníka Ministerstva vnitra České republiky.

     5.3  Aktualizace IPP

IPP je pravidelně aktualizován v návaznosti na aktualizaci pokynu ministra vnitra, kterým se vydává Rezortní interní protikorupční program Ministerstva vnitra. Aktuální Interní protikorupční program školy je zveřejněn na webových stránkách školy.

https://www.skolamv.cz/uredni-deska/povinne-zverejnovane-informace/98-boj-proti-korupci.html